Dospělí na okraji informační společnosti - specifika překonávání digitální propasti

Rok sběru
2010
Sběratel dat
Hana Zukalová, FF MU
Cílová populace
ČR 18+, marginalizované osoby
Velikost souboru
26
Způsob sběru
Kvalitativní
Popis způsobu sběru
hloubkové rozhovory, které probíhaly v místě zvoleném respondentem

Odkazy

Popis

Toto šetření je zacílené na znevýhodněné na otevřeném trhu práce, nemající dostatečné znalosti a dovednosti nutné pro uplatnění v pracovním procesu.

Empirická část zahrnuje výsledky kvalitativního výzkumu, který byl proveden s jedinci, jichž se digitální propast přímo dotýká a kteří začali pracovat na překonávání této nové formy sociální exkluze.

Text se zabývá problematikou digitální propasti. Tento fenomén analyzuje pomocí modelu přístupu k technologii podle Van Dijka a pro úplnost nahlíží optikou sociologické teorie kapitálů a psychologických teorií adaptace a zvládání. Na teoretickou část navazuje kvalitativní výzkumné šetření, které na základě výpovědí respondentů identifikovalo hlavní motivy a bariéry a také základní jev, který je klíčový při překonávání této nové formy sociální exkluze.

Výzkum byl proveden s klienty kurzu práce s PC a komunikace, které pořádá Centrum pro lidi sociálně znevýhodněné Celsuz. Cílovou skupinou služby Celsuz – sociální rehabilitace jsou osoby starší 18 let znevýhodněné na otevřeném trhu práce, nemající dostatečné znalosti a dovednosti nutné pro uplatnění v pracovním procesu.

Implementaci informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT) téměř do všech oblastí lidské činnosti provází závažný problém, který nese pojmenování digital divide neboli česky digitální propast. Fenomén lze nejobecněji popsat jako vyjádření rozdílu mezi lidmi, kteří využívají nebo naopak nevyužívají ICT. Cílem příspěvku je v teoretické části provést analýzu problematiky ve všech hlavních rovinách, k nimž se digitální propast váže. K tomu autorka využívá model přístupu k technologii podle Van Dijka, předního současného výzkumníka a teoretika, který se problematice digitální pro¬pasti věnuje. Pro úplnost nahlíží na digitální propast perspektivou sociologických a psychologických teorií. Empirická část práce doplňuje teoretickou výsledky kvalitativního výzkumu, který byl proveden s jedinci, jichž se digitální propast přímo dotýká a kteří začali pracovat na překonávání této nové formy sociální exkluze.

  • Popis

    Toto šetření je zacílené na znevýhodněné na otevřeném trhu práce, nemající dostatečné znalosti a dovednosti nutné pro uplatnění v pracovním procesu.

    Empirická část zahrnuje výsledky kvalitativního výzkumu, který byl proveden s jedinci, jichž se digitální propast přímo dotýká a kteří začali pracovat na překonávání této nové formy sociální exkluze.

    Text se zabývá problematikou digitální propasti. Tento fenomén analyzuje pomocí modelu přístupu k technologii podle Van Dijka a pro úplnost nahlíží optikou sociologické teorie kapitálů a psychologických teorií adaptace a zvládání. Na teoretickou část navazuje kvalitativní výzkumné šetření, které na základě výpovědí respondentů identifikovalo hlavní motivy a bariéry a také základní jev, který je klíčový při překonávání této nové formy sociální exkluze.

    Výzkum byl proveden s klienty kurzu práce s PC a komunikace, které pořádá Centrum pro lidi sociálně znevýhodněné Celsuz. Cílovou skupinou služby Celsuz – sociální rehabilitace jsou osoby starší 18 let znevýhodněné na otevřeném trhu práce, nemající dostatečné znalosti a dovednosti nutné pro uplatnění v pracovním procesu.

    Implementaci informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT) téměř do všech oblastí lidské činnosti provází závažný problém, který nese pojmenování digital divide neboli česky digitální propast. Fenomén lze nejobecněji popsat jako vyjádření rozdílu mezi lidmi, kteří využívají nebo naopak nevyužívají ICT. Cílem příspěvku je v teoretické části provést analýzu problematiky ve všech hlavních rovinách, k nimž se digitální propast váže. K tomu autorka využívá model přístupu k technologii podle Van Dijka, předního současného výzkumníka a teoretika, který se problematice digitální pro¬pasti věnuje. Pro úplnost nahlíží na digitální propast perspektivou sociologických a psychologických teorií. Empirická část práce doplňuje teoretickou výsledky kvalitativního výzkumu, který byl proveden s jedinci, jichž se digitální propast přímo dotýká a kteří začali pracovat na překonávání této nové formy sociální exkluze.